Ne, nebudu se tentokrát strefovat do Českých drah jako minule v Těšínské, zůstanu na pražském Hlavním nádraží. Pro motoristy – na Hlavním nádraží právě probíhá zásadní rekonstrukce, která snad konečně promění "Hlavák" v důstojnější místo, které lidé jen neproběhnou, ale při čekání na vlak si dají třeba kávu.
Když jedu do Ostravy vlakem, na "Hlaváku" přestupuju na rychlík do Ostravy. Vždycky mě překvapí, jak krátkou dobu před odjezdem vlaku se na informační tabuli objeví číslo nástupiště. Díky tomu se kolem dvou hlavním tabulí tvoří velké chumly lidí. Díky probíhající rekonstrukci se cestující musí vmáčknout do relativně malého prostoru. Stojí s hlavou v záklonu a čekají, kdy se na velké tabuli zobrazí číslo nástupiště, ze kterého jejich vlak odjíždí. Turnov, Čerčany, Rakovník a Ostrava pořád nic. Dav neřídne. Začínám mít tušení, že většina lidí čeká na mého "Manažera". Cestující netrpělivě přešlapují a svírají držadla kufrů na kolečkách. Není tomu tak dávno, co taška na kolečkách nebyla zrovna in, tuším, že se jí říkalo RVHP. Ale to jsem odbočil.
Už je to tady. U řádku s mým vlakem se objevuje číslo nástupiště. Na dav to zapůsobí jako výstřel startovací pistole. Všichni vyráží vpřed. Skejťáci využívají své rychlosti a předjíždí všechny ostatní. Zvuk jejich koleček dokonale stupňuje tempo. Manažerem jsem jel poprvé, protože o prázdninách nejezdí "moje" večerní Pendolíno. Říkám si, že když se budu držet vpředu, nic nezkazím. Čelo pelotonu už je na nástupišti. Do odjezdu vlaku zbývá ještě dobrých 5 minut. Manažer není povinně místenkový, proto zkušení zabírají výhodná místa. Podezřívám je, že mají na nástupišti nějaká tajná znamínka v místech, kde bývají dveře.
Držel jsem se vpředu a vyplatilo se. Získal jsem místo u stolečku. Manažer mě velmi příjemně překvapil. Více místa na nohy, sedačky pohodlné a celkově méně stísněný dojem ve srovnání s Pendolínem. Jen ty stolečky mohli udělat trošku nižší, aby se na ně dal položit laptop. Takhle jsem ho musel držet na klíně a riskovat řídnutí spermií, jak nedávno psali v nějaké odborné studii. Ale co, už se tak často nenatřásám na kole, tak mě jeden článek "z klína" nezabije.
Příště o tom, jak jsem kupoval byt v Ostravě.
Svoboďák